Harmonogram letošních závodů vychází z toho nejlepšího, co jsme si mohli vyzkoušet minulý rok, a tak na všechno je, dá se říci, spoustu času. Jede se ve dvou skupinách – rychlejší Fast a pomalejší Medium, do závodu každá skupina absolvuje 3x 20 minut a všechny jízdy jsou jak tréninkem, tak kvalifikací zároveň. Hned po první dvacetiminutovce vychází dvě hodiny volna, a tudíž je dostatek času zkontrolovat stroj po prvním jezdění a dochytat případné mouchy. Taky my, co jsme přes zimu nemakali na fyzičce, oceňujeme možnost vydechnout si po první jízdě, která je vždycky tou nejhorší. Následuje druhá a třetí jízda a časy rozhodují o umístění na startovním roštu i o skupině.
Z celkem 65 strojů jich jde 20 do závodu Sportbiků – nejlepší tréninkový čas zajel Josef Pončík s časem 1:48,931. Do Powerbiků se kvalifikovalo 34 jezdců, nejlepší čas dal Martin Trachta, který zajel kolo za 1:43,572. Zbylých 12, kteří se nevešli do limitu, mají své místo v kategorii Best of Rest.
Za zmínku stojí dvě dámy, které se dokázaly probojovat na startovní rošt hlavních závodů. Michaela Javorská Hrbáčková v kategorii Sportbike s kvalifikačním časem 2:04,515 a opravdu rychlá Renata Smolonová s časem 1:57,147 v kategorii Powerbike, která za sebou nechala 17 chlapů na litrech (teda pánové...)!
Bylo to o fous
Po půl páté přišel na řadu první letošní závod – kategorie Sportbike. Dvacet jezdců na startu, jedno zahřívací kolo a ostrý start se sedmi koly do cíle. První zatáčka byla jako vždy pěkná tlačenice. Od výjezdu ze šikany se pole začalo pomalu rozmělňovat. Jako první se utrhl Pepa Pončík ukrutně stíhaný Karlem Brandtnerem, který se dostal rychle před druhého Davida Píchala. Bohužel ve třetím kole šel Karel v zadní pasáži z kola ven a o pár sekund později za Matadorem vylétl do pampelišek ze sedmé pozice i Petr Archman. Zbytek závodu byl už vesměs klidný a jediná významná bitva probíhala ve skupince o 7. až 10. místo, ve které jeli Jarda Douša, já, Michal Klár a Libor Hanuš. Poslední kola jsem tuto skupinku vedl a přestože jsem se snažil držet svůj bike pod krkem až do cíle, uteklo mi doslova o pár centimetrů ono sedmé místo ve prospěch Libora Hanuše a jeho Ducati 848. Jako první viděl šachovnicovou vlajku Josef Pončík a nejrychlejší kolo závodu dokázal zajet v pořadí druhý David Píchal, a to za 1:47,900.
Štěstí přálo připraveným
Ukončovací kolo po závodě šestek bylo posledním suchým kolem dne. Kategorie Powerbike se nestačila ani srovnat na roštu a závod byl přerušen. Během chvilky byl vyhlášen mokrý závod, na což většina neměla ani vybavení a možná ani chuť a poslední kategorie Best of Rest byla zrušena úplně. Na startu mokrého závodu se nakonec objevilo symbolických sedm statečných (z toho jeden s licencí a tudíž bez nároku na klasifikaci) a všem se povedlo, již za sluníčka (vskutku aprílové počasí), celý závod s časy od 2:03,605 do 3:02,520 úspěšně absolvovat. Po dojetí do cíle si všichni jezdci mohli vychutnat nápoje Shock dodané sponzorem, firmou Jaso.
Vyhlášení obou kategorií bylo závěrem celého dne. Poháry se rozdávaly do 12. místa a první tři nejrychlejší dostali ceny od firmy Castrol. Bohužel, několik pohárů z nejsilnější třídy a třídy Best of Rest zůstalo ležet ladem. Nezbývá tedy než doufat, že příští závod, který se pojede 26.–27. 6. na okruhu Pannoniaring v Maďarsku, bude alespoň, co se počasí týče, o poznání lepší. Tak trénujte a uvidíme se tam.
Kauza vstupné
Kromě počasí nám vrásky dělal opakovaný problém z prvního závodu v květnu v roce 2009, kdy se u vjezdu na okruh vybíralo od všech, kteří se přijeli jen podívat, vstupné, o arogantním chování mužů v černém ani nemluvě. Opět to byla akce zcela v režii hlídací agentury, která ani na tři výzvy (dvě telefonické, jedna osobní) od pracovníků věže dromu nereagovala a vstupné i nadále vybírala, a to i přesto, že již týden před započetím akce byla tato věc avizována a žili jsme v domnění, že je to jednou pro vždy vyřízeno. To je bohužel věc, kterou nedokážeme ovlivnit a tento velký nedostatek padá nikoliv na hlavu organizátorů akce, nýbrž na hlavu vedení Autodromu Most, kde očividně neví pravá ruka, co dělá levá. Všem, kdo zaplatil vstupné, se snažil majitel Prospeedu – Robert Neureiter vyjít vstříc tím, že jim vstupenku proplatil z vlastní kapsy! Bohužel. Pro příští závod, doufáme, že se toto už nebude opakovat a budeme určitě rádi, když přijedete fandit.
Výsledky prvního závodu ČMN Prospeed Cup 2010 - MOST
Sportbike:
1. Pončík (Honda CBR600RR)
2. Píchal (Yamaha R6)
3. Murgaš (Yamaha R6)
4. Skýva (Honda CBR600RR)
5. Janda (Honda CBR600RR)
6. Vydra (Yamaha R6)
7. Hanuš (Ducati 848)
8. Bodlák (GSX-R600)
9. Klár (Yamaha R6)
10. Douša (GSX-R600)
11. Fischer (Yamaha R6)
12. Chlup (Suzuki GSX-R600)
Powerbike (mokrý závod):
1. Nechvátal (Suzuki GSX-R1000)
2. Potys T. (Suzuki GSX-R1000)
3. Dejmek (Honda CBR1000RR)
4. Fryz (Suzuki GSX-R1000)
5. Chmelař (Suzuki GSX-R1000)
6. Polák (Suzuki GSX-R1000)
Více povídání včetně profilů vítězů najdete v ČMN 19/2010, které vyšlo 13. 5. 2010