Celý test začal poměrně hekticky. Ještě jsem oplýval nadšením z českého motardu 125 BXM, a tak jsem se těšil na výkony, které podá blátivá verze. Na pořadu bylo crosscountry v Přešticích v rámci JBR Cupu, o kterém jsem dostatečně dopředu věděl. Takže to nemohlo dopadnout jinak, ne že se pro motorku vyrazilo z Prahy do Brna v deset večer, symbolicky deset hodin před startem závodu, který se jel na druhé straně republiky.
Rodeo začíná
Stopětadvacítkové Blaty našly svůj základ v motardové verzi. Dá se říci, že enduro je jeho jakousi odnoží, a tak jsem zvědavý, jak se osvědčí, když s ním bez trénování vlítnu do tvrdého závodu. Jak se ukázalo, trénink a zkušenosti nejsou pro blbé a neschopné, nýbrž pro chytré a rozumné. Na slick na zadním kole mě upozornili až kluci na technické přejímce. Dříve jsem to nebyl schopný zaregistrovat, protože jsem byl ještě „kožak“ ze 3hodinového spánku. No co naplat, přezout není do čeho, musíme vyrazit. Co čert nechtěl, trať byla vedena loukami a úrovněmi silně porostlými vysokou trávou a naše kategorie C závodila první.
Trochu překvapení
Bohužel na Blatu je občas trochu těžší se poskládat a s koleními chrániči si velmi často drkáte do řídítek, což není moc příjemné. Řídítka jsou hodně nízko, a tak se ani nemůžete pořádně postavit do stupaček, ovšem kontrolu nad strojem máte kupodivu vcelku plnohodnotnou. Práci za řídítky vám ještě trochu znepříjemní tlumiče. Ty tlumiče, které jsem na Motardu tak chválil, v terénu moc dobře nefungují. Motorka je prostě moc soft.
Start
Startujeme závod a celé pole kategorie C se žene za první horizont, kde taky silně zpomaluje. Jízda po vrstevnici ve svahu na mokré trávě většinu strojů otáčí zadním kolem na štorc a zábava začíná. Když se z tohohle štrůdlu dostaneme a můžeme trochu tahat, začínám si vzpomínat na tak specifické naladění motoru BXEčka. Točit točit a točit. Dole nic není, dole nic nehledej, a pokud necháš otáčky spadnout k volnoběhu, bude trvat, než se motor zase sebere. Udržet motor v použitelném spektru toček je dost nelehká disciplína, s kterou budete bojovat kdekoli v terénu.
Trip Day
Odskočíme z crosscountry na celodenní jízdu terénem následující den. Na ten už jsme se s Blatou připravili lépe a dozadu přezuli. Tahle změna se královsky odvděčila. První výjezd dne sice nesliboval nic moc optimistického, když to po podřazení na jedničku vypadalo, že mi motor umře pod nohama. To jsem myslel, že dneska moc daleko nedojedeme. Navíc po projetí první větší louže začal motor dost zlobit a nechtěl se vytáčet do vyšších otáček. To už jsem to chtěl pomalu zabalit. Jenže pak Blata i Hawk chytli druhý dech a hned další výjezd, kdy jsem pořádně roztočil zadní kolo tak, aby pořád hrabalo, jsme se vyškrábali nahoru jak prd a já měl úsměv od ucha k uchu. Recept na jízdu je tady.
Chybí kickstart
Blata nebyla vyrobena ke zdolávání Erzbergu, ale pokud to je myšleno s endurem alespoň trochu vážně, tak určitě postrádám kickstart. V půlce dne klekla baterka, která se nestíhala dobíjet a roztlačovat v terénu čtyřdobou motorku – mno, nic moc.
Závěráž
Když někam s Blatou přijedete, způsobí rozruch. Jedni jsou zvědaví, co to ten Blata vyrobil a druhé zajímá, jestli to funguje. Vždy upoutá pozornost, ale na dotazy v případě endura už nemůžu pouštět tolik chvály jako na motarda. BXE si vyžaduje v terénu velmi specifické zacházení a hodně oddanosti. Až ji budete mít po celodenním ježdění trochu v ruce, můžete začít dělat ono „enduro“ a fofrovat s KáTéeMkami, které vám do té doby budou pomáhat ze šlamastyk.
Techbox
Objem 124 cm3
Výkon 10 kW/13,6 k@9600
Točivý moment 9,6 Nm@8500
Hmotnost 118 kg
Cena 83 900 Kč
Crosscountry Přeštice aneb jak vypadalo Hawkovo závodění
Start, Hawk se žene do první zákruty jako třetí. Motorka se otáčí na štorc a blokuje poměrně úzkou cestu. Čekám, kdy mi ostatní začnou nadávat, ať uhnu, ale křik se nedostavuje a po letmém pohledu vidím, že kluci toho mají taky plné ruce. Následně po prvním bahýnku a nábalu trávy mi bylo jasné, že to vážně lehké nebude. Nevěděl jsem, jak s motorkou jet a co po ní chtít, a tak to byla poměrně rvanice. Navíc moc dobře nefungovala spojka. Když přišel jediný výjezd na trati, který Blata nedokázala s tou zadní gumou vyjet, a já nahoru s ní po boku vybíhal, myslel jsem, že je po mně. Další tři odkroužená kola, tři zničující výjezdy a dva pády. Odhazuji brýle do neznáma, motorku odtahávám za mlíko a jdu k výčepu. Tohle byl extrém, vážně to nešlo. Sedím deset, možná patnáct minut z hodinového závodu, když najednou přiběhne kámoš a rázně mi vysvětlí, že kvůli tomuhle jsme pro motorku o půlnoci do Brna nejeli. Sedám na Blatu a jdu odkroužit zbylý čas. Trať se už trochu rozjezdila, ale stále je to trápení. Červenou cílovou vlajku očekávám jako spásu, která následně přichází a znamená pro mě 11. místo. Škoda té zadní pneumatiky a mé malé výdrže. Mohlo to být mnohem lepší.