Celý test začal poměrně hekticky. Ještě jsem oplýval nadšením z motardu 125 BXM, a tak jsem se těšil na výkony, které podá blátivá verze. Na pořadu bylo crosscountry v Přešticích v rámci JBR Cupu, o kterém jsem věděl dostatečně dopředu. Takže to nemohlo dopadnout jinak, ne že se pro motorku vyrazilo z Prahy do Brna v deset večer, symbolicky deset hodin před startem závodu, který se jel na druhé straně republiky.
Rodeo začíná
Byl jsem zvědavý, jak se tohle fešácké endurko osvědčí, když s ním bez trénování vlítnu do tvrdého závodu. Jak se ukázalo, trénink a zkušenosti nejsou pro blbé a neschopné, nýbrž pro chytré a rozumné. Na slick na zadním kole mě upozornili až kluci na technické přejímce. Dříve jsem to nebyl schopný zaregistrovat, protože jsem byl ještě „kožak“ ze tříhodinového spánku. Co naplat, přezout není do čeho, musíme vyrazit. Co čert nechtěl, trať byla vedena loukami a terény silně porostlými vysokou trávou a naše kategorie C závodila první.
Trochu překvapení
Bohužel na Blatu je občas trochu těžší se poskládat a kolenními chrániči si velmi často drkáte do řídítek. Ta jsou hodně nízko, a tak se ani nemůžete pořádně postavit do stupaček, ovšem kontrolu nad strojem máte kupodivu vcelku plnohodnotnou. Práci za řídítky vám ještě trochu znepříjemní tlumiče. Ty tlumiče, které jsem na Motardu tak chválil, v terénu moc dobře nefungují. Motorka je prostě moc soft.
Start
Startujeme závod a celé pole se žene za první horizont, kde taky silně zpomaluje. Jízda po vrstevnici ve svahu na mokré trávě většinu strojů otáčí zadním kolem na štorc a zábava začíná. Když se z tohohle štrúdlu dostaneme a můžeme trochu tahat, projeví se specifické naladění motoru BXEčka. Točit, točit a točit. Dole nic není, tam nic nehledejte, a pokud necháte otáčky spadnout k volnoběhu, bude trvat, než se motor zase sebere. Udržet jednoválec v použitelném spektru toček je nelehká disciplína, s kterou budete bojovat kdekoli v terénu. S otevřeným výfukem to je prý jiné, ale tohle je test sériovky, takže – točit.
Trip Day
Odskočíme z crosscountry na celodenní jízdu terénem následující den. Na ten už jsme se s Blatou připravili lépe a dozadu přezuli. Tahle změna se královsky odvděčila. První výjezd dne nesliboval nic moc optimistického, když to i po podřazení na jedničku vypadalo, že mi motor umře pod nohama. Navíc po projetí první větší louže začal dost zlobit a nechtěl se vytáčet. To už jsem to chtěl pomalu zabalit. Jenže pak Blata i Hawk chytli druhý dech a hned další výjezd, kdy jsem pořádně roztočil zadní kolo tak, aby pořád hrabalo, jsme se vyškrábali nahoru jak prd a já měl úsměv od ucha k uchu. Recept na jízdu je tady.
Blata nebyla vyrobena ke zdolávání Erzbergu, ale pokud to je myšleno s endurem alespoň trochu vážně, určitě postrádám kickstart. V půlce dne klekla baterka, která se nestíhala dobíjet a roztlačovat v terénu čtyřdobou motorku – mno, nic moc.
Funguje?
Když někam s Blatou přijedete, způsobí rozruch. Jedni jsou zvědaví, co to ten Blata vyrobil, a druhé zajímá, jestli to funguje. Vždy upoutá pozornost, ale na dotazy v případě endura už nemůžu pouštět tolik chvály jako na motarda. BXE si vyžaduje v terénu specifické zacházení a hodně oddanosti. Ale až ji budete mít po celodenním ježdění trochu v ruce, můžete začít dělat ono „enduro“ a fofrovat s kátéemkami, které vám do té doby budou pomáhat ze šlamastik.