Od Kawasaki bych čekal leccos, ale velkého "obedněného" turistu asi nejméně. Na Voyageru nenajdete onu až nepříjemně přesnou a strohou japonskou kompaktnost, designéři "rozstřelili" velké lakované plochy chromovanými lištami a doplňky, očividně se nesnažili zbytečně vymýšlet něco nového a nechali se inspirovat klasickými tvary i detaily. A když pak kolem vás rychle profrčí dvojice v černých kožených hadrech na Voyageru takové barevné kombinace, jako měl náš tesťák, už váháte, jestli to teda byla ta nová Electra, nebo ne...
"Jako aeroplán" zpívá Helenka Vondráčková z palubního rádia, když poprvé otočím klíčkem ve velké chromované sově na nádrži. A není holka daleko od pravdy. Tahle motorka rozhodně není z těch, na kterou prostě sednete a jedete. Počtem ovládacích prvků je to malé (vlastně velké) letadlo, které vyžaduje seznámení před jízdou. Dominantou palubní desky jsou čtyři budíky rozdělené rozměrným displejem. Palivoměr, tachometr, otáčkoměr i teploměr chladicí kapaliny vypadají, jakoby je japonští inženýři vyřezali ze starého cadillacu...
Celý test Kawasaki Voyager vyšel ve čtvrtek 12. listopadu v ČMN 45. Fotky, které se do ČMN nevešly si můžete prohlédnout zde.