Velký Duke alias Super Duke je vyhraněná motorka. Kdo hledá kombinaci pohodlí, výkonu, „křesťanské“ spotřeby a víceúčelovosti obecně, ten nechť raději tento článek přeskočí (to bych asi neměl říkat dvakrát...). Super Duke je bike jen o emocích. Brutální akcelerace, brutální brzdy, zvuk trhající rodidla... Adrenalin, akce!
Motor
Záleží na úhlu pohledu. Pokud motoru (zvláště jeho první generaci do roku 2007) začneme vyčítat jeho žravost, nepochopili jsme jeho podstatu. Za jízdu se holt platí. Díky relativně krátkému převodu (jede +/- 240) se litrový dvouválec přímo nabušený chutí sprintovat pod plným vzteká víc než hodně. Duke se buď dere na zadní, nebo driftuje. Hoří na něm gumy, hoří v něm dvakrát tolik benzínu, než je potřeba k dopřednému pohybu, ale naproti tomu vám málokterá motorka poskytne takový silně elektrizující pocit radosti z řádění. Přímo si o to říká. A ten zvuk, lidi! Něco mezi americkým osmiválcem, hárlejem a tryskáčem.
Ovladatelnost
Neskutečná hbitost. Stačí jen podívat se za roh a jste tam. Jedničkové verze mají trošku problém s brzděním v zatáčce, řídítka mají tendence trošku odmlouvat a měnit stopu (nic hrozného, je potřeba jen trošku vysednout a je to cajk), dvojkové verze jsou absolutně bez výtky. Můžete dělat psí kusy a řídítka jsou stále pod vaší kontrolou. Celý stroj je perfektně čitelný, když začne někam klouzat, dává to včas vědět (samozřejmě na adekvátních pneumatikách). I brzdy patří k absolutní špičce.
Výbava
V základu toho tak moc nemá, ale jakmile otevřete katalog KTM, můžete cenu motorky asi tak zdvojnásobit: Akrapoviče na míru, karbony, lehké ráfky, různá duralová frézovaná eloxovaná víčka, brýle, páčky, krytky, padáky, kryt zadního sedla a nakonec i různé brašničky a vaky... Zkrátka skoro jako u H-D. Koupíte základ a když se chcete odlišovat, tak si motorku zkrátka dostavíte. Nakonec se i hezky oblíknete a ke snídani si z hrnku KTM usrknete kávu, k níž zakousnete křupavý toast se zlatavým nápisem KTM.
Kvalita a spolehlivost
Ohledně spolehlivosti a trvanlivosti KTM obecně kolují různé teze. Pravda je, že motory KTM, ať už se bavíme o kroskách, endurech nebo dvouválci LC8, budou vždycky potřebovat malinko větší zájem než taková Honda. Když máte doma pěknou babu, tak si jí taky musíte všímat, protože po ní každej letí. A KTM letí, je agresivní, výkonné a za to chce trochu péče. Nicméně dvouválce zatím drží, i když jejich zvuk, stejně jako u Kawasaki, mnohdy hlásá něco jiného. Navíc takový pokrok ve vývoji, jaký udělalo za 10 let KTM (prakticky znovuzrození značky, kompletně nová řada strojů, vytvoření image…) neudělala žádná jiná značka, snad jen Triumph na poli nezávodních strojů. Na agregát LC8 nahlížejte jako na servisního konkurenta Ducati.
Hodnota
KTM je na první pohled drahá značka. Ovšem když se těm jejich motorkám podíváte pod sukně, zjistíte, co všechno mají dotažené k dokonalosti, a pochopíte, proč je konkurence levnější – někde se škudlit musí. Rok staré Super Duky samozřejmě ještě odráží vyšší cenu nového stroje, avšak jelikož dražší věci padají z ceny vždy rychleji (pokud se nejedná o nějakou limited edition), bude koupě třeba už dva roky starého Super Duka velmi dobrý tah. Hodně motorky za slušný peníz. Mějte ale na paměti, že Super Duke není motorka k šimrání, a kdo ji měl, určitě jí dával kouř. Takže velký zřetel na stav, hodně strojů jezdilo po okruzích, kde dostává na frak motor, nejedna mašina tam také spadla. Dost frajírků se s tvrdým dvouválcem navíc učí po zadním a neumí to, což se podepíše na ložiskách hlavy řízení.