Značku Cagiva založili v roce 1978 bratři Claudio a Gianfranco Castiglioniové ve chvíli, kdy koupili podíly značky Harley-Davidson, která od roku 1960 vyráběla v severoitalské továrně Aermacchi ve Varese lehké motocykly. Za dobu své existence prošla Cagiva nejednou turbulencí. Nejprve továrna pokračovala ve výrobě malých strojů, ale smlouva s Ducati z roku 1983 umožnila i produkci větších objemů. V roce 1985 Cagiva Ducati převzala a rok nato i značku Husqvarna, v roce 1987 pak Moto Morini a v roce 1993 i jihočeskou ČZ. V roce 1995 se však společnost dostala do finančních potíží, které vedly ke ztrátě Ducati a doplatila na to i plánovaná budoucnost naší ČZ. Koncem tisíciletí se ale z krize díky pomoci státu Cagiva vymanila a následovaly nové modely naháčů Raptor a cestovní enduro Navigator 1000. S nástupem Navigatoru se hodně spěchalo a bylo to možná právě kvůli tradici velkých endur této italské značky.
S motorem Suzuki
Cagiva se k japonské značce Suzuki obrátila v té době hned třikrát. V modelech Raptor 1000 a Navigator 1000 tlouklo dvouválcové véčko ze Suzuki TL1000, v menším Raptoru 650 pak dvouválec z modelu SV650. Design a celková koncepce Navigatoru vycházela ještě z doby, kdy Cagivě patřila značka Ducati a její dvouválec byl použitý v motocyklu Cagiva Grand Canyon. Tento model však měl k dispozici o propastných 28 koní menší maximální výkon.
Dá se tedy říci, že se sázka na Suzuki Cagivě vyplatila. Motor Suzuki používal navíc stejnou koncepci jako Ducati. Konstruktéři pak museli u Navigatora vyřešit, jak dostat japonský kapalinou chlazený agregát do původního podvozku, což se ne úplně ideálně povedlo, ale určitě nejlépe, jak bylo možné.
Povedený základ
Nic to ale nemění na kvalitách tohoto modelu, který úspěšně soupeřil i s mladší konkurencí. A neměla to Cagiva jednoduché, dvouválcové litrové cestovní enduro měla ve svém portfoliu vedle německého BMW a jeho tradičního modelu GS také Honda s Varaderem a druhou desítku let brázdila silnice i Moto Guzzi Quota. U Hondy a Cagivy byl motor položený napříč, u Moto Guzzi a BMW podélně. Quota a GS používala k pohonu zadního kola kardan, Varadero a Navigator O-kroužkový řetěz. Body Navigatoru připisovala nižší hmotnost (241 kg v plné polní bylo mezi konkurencí nejméně), povedené šasi, výborné brzdy Nissin a právě i ten japonský motor plněný vstřikovací jednotkou. Podle dobových tabulek disponoval z nejbližší konkurence nejvyšším maximálním výkonem, ale je nutné poznamenat, že ho dosahoval v nejvyšších otáčkách. A nemělo by se zapomínat i na cenu, Navigator byl například v době svého vzniku o celých 125 000 Kč levnější než model BMW R 1150 GS.
Osvědčený recyklovaný design
Design se kromě předchozího Grand Canyonu později objevil i u jednoválcového půllitru Canyon, příbuznost tu byla vidět na první pohled. Navigator měl, možná jen z italské rozmařilosti, na nádrži k dispozici hned dvě víčka, ale ta zastupovala snad ze všeho nejvíc hlavně estetický význam. Posaz byl na rozdíl od konkurence typicky endurový, nutily vás k tomu výše a více dozadu umístěné stupačky, řídítka byla nízko a vaše tělo bylo nakloněné více dopředu. Možná, že se ale kvůli těmto vlastnostem méně hodil k delšímu cestování, i když dražší model T byl vybavený v základu trojicí pevných kufrů a byl určen právě pro cestování. Ovladatelnost motocyklu byla na velmi dobré úrovni, i když jste si museli zvyknout, že průjezdy zatáček byly tak trochu „endurovsky“ neklidné. „Navigator je skutečné enduro, jinak se chovat nemůže,“ uzavírá tuto debatu i po letech nadšený majitel.
Technické údaje Cagiva Navigator 1000 (2000)
Absolutní hodnocení ČMN 3*
Výroba 2000-2006
Cena od 59 000 Kč
Hodnocení
Motor 4*
Jízda, ovladatelnost 4*
Výbava 3*
Kvalita, zpracování 3*
Výkon/Cena 3*