Evropské novinářstvo vybraných motoristických redakcí bylo sezváno na parádní MX trať do Březové nad Svitavou. Pohodoví hoši z KTM Central East Europe měli stroje i zázemí připravené do posledního detailu, takže se stačilo zaregistrovat, podepsat „bolí-papír“ (něco v tom smyslu, že nás na motorky nikdo lézt nenutí a že když se zabim, tak si za to můžu sám :-)) a šlo se na věc.
Připravena byla skoro kompletní řada čeledi endurovité zvané EXC (chyběla jen 300 EXC) i čeledi motokrosovité, známé jako SX.
Co v motorech
Jako každým rokem, byly i tyto nově vypěstěné modely Pomerančů (pro rok 2010) v době svého růstu v hlíně dobře hnojené a zalévané. Změny v chuti oproti plodům 2009 nejsou, řekl bych, zásadní, leč viditelné a pocítitelné zajisté.
Nejprve sloupneme kůrku motokrosům. Nejmenší dospělák, dvoudobá 125 SX, má jedničková kolečka v převodovce z materiálu, který by měl zaručit vyšší trvanlivost plodu. Modely 125 SX a 150 SX mají o půl stupně strmější řízení. Do květináče 250 SX byl oproti loňsku naroubován nový válec i s čepicí, měl by lépe rozkládat tepelné zatížení, lépe nakládat s teplotní dilatací (roztažností materiálu), a tím i šetřit vaší peněžence pant, jelikož nebudete muset tolik utrácet za pístní sady a struhadla na výbrus.
Velký čtyřtakt 450 SX-F ztloustl o půl milimetru na dně pístu, pije skrz modifikovaný karbec s jinou jehlou a tryskami a výkonnější akcelerační pumpičkou, která při prvním naložení pod kotel pohnojí píst větší dávkou chemického postřiku. Prostě by to mělo víc jet. Čtyřipade ještě dostala nový spojkový koš a především přibyl ještě jeden šťavnatý kvalt: dříve tu byly čtyři, nyní pět, přičemž rychlosti jsou blíž sobě. Startér je u 450 SX-F šlechtitelskou výsadou a samozřejmostí již pár let. „Desítky“ mají přepracovaný rám především kolem hlavy řízení.
Co na podvozcích
Na KTM najdete výběrové květy, které používá v sérii jen málokterá konkurence: hydraulická hned-štelovatelná spojka, parádní frézované brejle, kónická kormidla Renthal, centrála bez pákoví, k dužině vzduchového filtru se dá prokousat bez klíčů a šroubováků… Pak jsou tady zubaté kotouče a céencéčkem opracované náby kol, žádné hnusné odlitky. Esixa mají vidlice WP s technologií uzavřených kartridží (to slovo napsané česky vypadá strašidelně), letos mají vylepšené ventily a štelovací „bradavky“. Kromě toho, že tyto dvorce vypadají jako nejmodernější jamesbondovské hodinky, umějí vidlici nastavit v širším rozpětí. Zadní bezpáková mrkev WP PDS dostala nové nastavení a vylepšena je i její jemnost a citlivost, čili lepší trakce, na trati fajn atrakce. :-)
Brzdy zůstávají brembácké, dvoutaktům bylo zesíleno pod motorem se klikatící koleno, 0,88mm plech nahradila referenčnímu milimetru rovná jednička. Každoročním odčervením Pomerančů neunikl také filtr, chladič, řídítka a ty nalepovací čmáranice. Prostě když se na to čisté a nové člověk kouká, má chuť si ten strojařský skvost zasadit do pokojíčku a ne ho tahat do šutrů a hnoje.
Zálesáci
Za buněčnou strukturu endur řady EXC by měli pěstitelé od Pomerančových dostat rovněž Šlechtitelský řád. Většina pěstitelských zákroků, kterou podstoupila čeleď SX, zasáhla v dobrém světle i EXC. Například ve 125 a 200 EXC se do svých zubů zaklesávají rovněž nová jedničková kolečka, 250 a 300 EXC mají stejně jako 250 SX nový válec a hlavu a elektrický startér s jiným převodovým poměrem a v kvalitnějších ložiskách.
Čtyřtakty mají na pístech kroužky z kvalitnější litiny a 250 a 400 EXC v kedlubnách vymakanější dekompresní ventily a pružinky. Verze 400, 450 a 530 EXC pomáhají z bahna vyorávat převodovky s novým jedničkovým, dvojkovým, pětkovým a šestkovým párem zubatých koleček, podporované novým napínákem rozvodové liány a jinak tvarovaným pístem. Změny na rámech a odpružení jsou obdobné, místy totožné.
Žonglování začíná
Kluci z KTM se rozhodli několik Pomerančů namnožit a nechat ochutnat v modifikovaných verzích. Z originálního KTM katalogu vylepšujících semen kromě výdechů Akrapovič nastrkali na dva kusy i automatické spojky Rekluse, takže na řídítkách ubudou spojkové páčky. Na spojkový koš se přimontuje takový bazmek, který drží spojku v nízkých otáčkách otevřenou a odstředivou silou nabírajících otáček přemůže tlak pružin, a tím donutí normální lamely zabrat a motorka se rozjede. Čili když tam zapomenete třeba trojku, dáte sice spojce zabrat, ale pořád se normálně rozjedete (kupříkladu Jawa měla něco podobného na malé sérii kejvaček už v padesátých letech). U 450 EXC byla spojková páčka přepojena na hadici k zadní brzdě, takže zadní brzda nožního typu mohla i se svou pumpou do šuplíku.
Bezspojková samorozjížděcí 450 EXC byla pro mě první motorkou dne. Člověk si akorát nesmí plést v krizovkách zadní brzdu se spojkou, musí s tím jet zkrátka jako se skútrem. Pořád jsem si říkal „je to skútr, je to skúúútr“ a díkybohu jsem si nikde zadek nezastavil. Prostě jenom před řazením ubíráte plyn, a protože na trati platí „kdo spojčí, jede pomalu“, řadíte-li bezspojkově, neděláte nic neobvyklého. Podřazování taky jenom odklikáte, na asfaltu to asi bude tvrdší pecka, ale na hlíně no problem.
Krosovou tratí, hlubokým lesem...
Druhá motorka byla rovněž 450 EXC, ale normální sériová. Přestože jsem jezdil s nedoleženou chřipkou, měl jsem na trati (dlouhá a fakt rychlá) z motoru pocit, že moc divoký není – což se v lese ukázalo jako výtečné. Podvozek měkčí, ale pořád na úrovni, žádná splasklá zgumovělá okurka. Jakmile jsem ji vzal na připravené enduro kolečko do lesa, byla EXC doma. V koleji s uklouzanými hranami a vyleštěnými kořeny jsem později ze hřbetu 250 SX na měkké, těžší a ukázněné 450 EXC vzpomínal.
Kde se enduro jeví jako vydechlejší, než by muselo, tam je kroska jako doma – a naopak. V lesní brázdě 250 SX nešla skoro řídit, je oproti enduru neuvěřitelně zbrklá, motor jede až příliš, což mi na motokrosové trati zase přišlo úplně normální. V rozhovorech se dočtete, že ani sami profesionálové mezi na oko skoro stejnými motorkami takové rozdíly nečekali. Enduro 450 EXC je parádně sladěné, výhrady člověk mít moc nemůže, zatímco 250 SX je opravdu tvrdý pomeranč, ovšem neuvěřitelně štíhlý, stabilní, ale především hravý a lehoučký. Vyžaduje pevné sevření, váha je pocitově spíš šlapačková a výkon motoru je ohromující. Převodovka je krátká, kde jsem později na jeden takový pěkný skok dával na 450 SX-F s Akrapovičem skoro plnou čtyřku, musel jsem na dvoudobé 250 SX hlínu kropit již pátou konví. Podvozek je precizní jako okvětí bílé lilie, sériové nastavení na mých 70 kilo s botama sedělo akorát. Tohle vím, že bych prostě nikde nezničil.
Jahůdka na konec
No a 450 SX-F s Akrapem byla pro mě naprostou jahodou dne. Neskutečný podvozek, štíhlá jako 250, řídítka hóódně vysoko a navíc bezvadně široká, páčky umáčkne i třepotající kapesník a kromě neskutečného výkonu motorka skvěle zatáčí a je úžasně vyvážená. Přiznám se, že na takhle dobré sérii jsem osobně ještě neseděl. Vůbec i všichni ostatní jezdci-redaktoři z ní vypadali celý den nadšeně.
Pomeranče chutnaly náramně, počasí na nás ještě bylo docela milosrdné, trať krásná a srovnaná. Kátéemáci jsou šprýmaři, takže ani o nějaký ten humorný zásek nebyla nouze. Děkujeme za pozvání!