Je slunné úterní odpoledne a začíná test Yamahy WR125R (r. 2009). Motorka, která už na papíře avizovala, že se bude prát o příčku nejvyšší mezi stopětadvacítkami, je teď v našich rukou a nebude to mít lehké.
O čem je?
Nová WR je především o vysokém sedle, příjemných ovládacích prvcích od Domina, skromném palubním přístroji a skvěle fungující přední dvoupístkové brzdě a nekonečných celodenních výletech.
Odkud je?
WR125R přišla rok po představení silniční YZF-R125, a to se stejným čtyřventilovým vodníkem.Okamžitě po představení veřejnost netajila nadšení z nových malorážek Yamahy, ale také se současně objevily kritické hlasy, které si na paškál braly například výfukový svod, který je zbytečně dlouhý a hodně na ráně. To ale má své důvody. Yamaha se snažila zapracovat na zlepšení odezvy motoru na plyn, a proto tyto psí kusy. Nic z toho si ale neověříme, dokud si na motorku nesedneme a neprotáhneme ji.
Anorektička
Od pohledu je WR hubeňoučká a relativně chatrná. Kdo z fotek čekal dospělého nástupce trochu infantilního malého XT, bude zklamán. Přitom oba tyto modely zůstávají stále souběžně v prodeji. WR je sice od pohledu trochu vratká, ale ze sedla už situaci vnímáte jinak. Motorka si vás drží hezky vysoko, abyste měli nad děním kolem vás dostatečný přehled a řídítka pevně v rukou – při jízdě potom i zbytek motorky v nohou, díky endurovým stupačkám, do kterých se nemusíte bát opřít. Je čas z wéerka vymlátit všechny vlastnosti, které do něj v Japonsku nasypali.
Terénní, nebo městské enduro?
Je WR více na silnici, nebo do bláta? Téměř silniční obutí a zároveň nabroušené stupačky připravené pro endurovou obuv řadí WR125R přesně mezi město a terén. V Japonsku se asi nemohli rozhodnout…
Vyjíždím na krosovou trať, abych si vyzkoušel, kde jsou limity podvozku této Yamahy. Beru v potaz, že WR je primárně civilní motorka, a proto mě velice těší fakt, že se nemusím bát rozjet ani na větší než malou lavici. Jak schroupe podvozek přistání ze skoku, záleží na způsobu dopadu. Pokud se jezdci povede dopad rozložit mezi obě kola v poměru přibližně 3:2 ve prospěch zadku, nemusí se ani při větším skoku dostat na dorazy.
Pod tři litry
Jestliže se ale na skok chcete pořádně rozjet, je třeba motorku pořád držet v otáčkách, protože pod 7,5 tisíc otáček se prakticky nic neděje. To motorku trochu sráží i při používání na silničních komunikacích. Naštěstí se ani šetřílkové nemusí bát otočit heft na doraz, protože s tímhle vstřikováním patnáctikoňový agregát prostě nad tři litry nepojede, i kdybyste heft přetočili dvakrát dokola. A to je hodně slušný výsledek.
Vyjede všechno?
WR jsem nebrodil nejtěžšími terény, jako Yuki TR 250 nebo Blatu 125BXE. I tak si Yamaha nedělala hlavu s dlouhými písčitými výjezdy, ve kterých zůstávala stále dobře ovladatelná. Na závěr dne, stráveného převážně v terénu, jsem si položil zajímavou otázku: podle čeho vybrat endurovou nebo motardovou verzi, ve které se WR také prodává? Enduro sice s žádnou překážkou problém nemělo, ale všude, kudy jsme jezdili, bychom projeli se stejnou grácií i na motardu. S tím byste si užili mnohem více zábavy a mnohem méně starostí ve městě a navíc byste mohli vyrazit třeba do Písku nebo Sosnové. Stejně tak pak do terénu. Motardové pneumatiky na sedmnáctipalcových ráfcích se totiž těm na WR standardně montovaným endurovým „slickům“ téměř vyrovnají.
Jaký zanechala dojem?
Yamaha WR125R je sice dražší a těžší, než jsme zvyklí, ale jezdí prakticky zadarmo, i když s ní mažete konstantně 120 km/h. Projedete s ní všechno a ve štychu vás nenechá. V podstatě jenom pozitivní dojmy. Snad jediné, co vás za srdce rozhodně nevezme, je zvuk z koncovky výfuku, ale na ten to nejezdí a navíc LeoVince má připravený laděný komplet (který vám za téměř deset tisíc bude po výkonové stránce stejně k ničemu, jako v případě YZF-R125). Než se ale rozhodnete pro WR, koukněte i po zajímavé konkurenci, a pokud jste již ve WR utvrzelí, dobře zvažte, zda verzi R, nebo X.
Má konkurenci?
O patnáctikoňovém čtyřdobém enduru s šestistupňovou převodovkou pro á-jedničky jsme si ještě nedávno mohli nechat jenom zdát. Před dvěma lety začala s finálními pracemi na motorce této specifikace Blata. Homologace se ale nakonec protáhly až do letošního jara, kdy se české motorky začaly prodávat souběžně s WR od Yamahy. V tu dobu tu už ale byla i Derbi a její, dovolím si říci, „luxusní“ model DRD 125 R, který by jak testovanou WR, tak naši Blatu strčil hravě do kapsy. Přitom Derbi je „jen“ o 10 000 dražší než Yamaha. I tak už ovšem mluvíme o astronomických částkách na hranici sto tisíc korun, a to rozhodně není dimenze dostupná průměrné české rodině. Blata je v tomto případě mnohem přívětivější s cenou 83 900 Kč.
Objem 124,7 cm3
Výkon 11 kW/15 k@9000
Točivý moment 12,2 Nm@8000
Hmotnost 133 kg (provozní)
Cena 99 990 Kč
Motor: čtyřdobý, kapalinou chlazený jednoválec, OHC/4 ventily, vrtání x zdvih 52 x 58,6 mm, vstřikování, elektrický startér, šestistupňová převodovka, olejová náplň 1,15 l
Podvozek: ocelový rám, vpředu teleskopická vidlice, zdvih 240 mm, vzadu hliníková kyvná vidlice s centrálním tlumičem, zdvih 230 mm, brzdy vpředu kotouč 240 mm, dvoupístkový třmen, vzadu kotouč 220 mm, jednopístkový třmen, pneu vpředu 80/90-21, vzadu 110/80-18
Rozměry: délka 2180 mm, šířka 835 mm, výška 1220 mm, sedlo 930 mm, světlá výška 265 mm, rozvor 1430 mm, nádrž 8,5 l |