Model DR125SM se první dva roky držel spíš stranou zájmu. Proč ale? Jaký je? Otestovali jsme tuto Suzuki v Milovicích spolu s naším předním supermotardovým jezdcem Petrem Vorlíčkem. A neskazila nám žádnou ptákovinu ani výlet.
Decentní linky, černá barva doplněná o žluté detaily. Nízká stavba, sedmnáctipalcová kola a 8,1 kW. To jsou základní rysy malé motardové Suzuki, kterou jsme Petru Vorlíčkovi svěřili.
Po cestě do Milovic nám dost sprchlo, a tak bylo všude mokro, ale co naplat. Já na motorce ještě nejel a držel si k ní trochu skeptický přístup, který jsem získal už po jejím uveřejnění jako novinky pro rok 2008. Jako takový malý kačer mi připadala a navíc s tím motorem, co v ní je – žádné růžové vyhlídky.
Petr Vorlíček dostal malého motarda do ruky a první drifty na sebe nenechaly dlouho čekat. Upřímně jsem měl spadlou čelist nad tím, co tam s touhle dvacičkou předváděl. Na zadní a přední se jí ale až tak moc nechtělo, což jsem očekával. Petr malou Sůzu hodně točil, ale nízko posazený omezovač mu ze začátku křížil veškeré plány. Pak konečně přijel do paddocku a spustil: „Parádní přední brzda a super podvozek. Fakt funguje, čeče.“ Ze zvědavosti jsem se ještě dotázal na dojmy z motoru, načež mi Petr obratem odpověděl: „Jo ten motor je moc fajn.“ Usmál jsem se – to určitě, po přelezení z téměř šedesátikoňový závodní mrchy :).
Začal jsem se čím dál víc těšit na první rande s tímhle 130 kilogramů těžkým kačerem. Ještě předtím mě ale čekalo překvapení. Po Petrově odpočinku si vzal řídítka do rukou náš redaktor Kuba Nič a začal řádit. Má kaskadérskou náturu (a minulost) a tu evidentně dostal i do malé Suzuki, kterou v mžiku naučil přejet půlku letiště po zadním a po předním už se ta vzdálenost počítala taky téměř na desítku metrů. No koukal jsem jak péro z gauče, protože tohle všechno se před mýma očima dělo ještě ke všemu na mokru! Nechápal jsem nic. Motorka byla obuta do Sport Demonů od Pirelli, ale nechtělo se mi všechen úspěch připisovat jim, když to Petr Vorlíčků posílal do vinglu vždycky „dveřma napřed“.
V Milovicích jsem byl pouze jako „podržtaška“, protože jsem si nestačil sbalit kombinézu, a tak moje chvíle přišla až další den.
Hawkiáda
Ještě nižší motorka, než jsem si myslel, divnej stojánek a startování se spojkou, které nemám tak rád. Ale déerku jsem odpustil snad všechno za tu úžasnou spotřebu 2,8 litru, o kterou se zasluhuje vstřikovací jednotka.
Na Suzuki se ve městě i mimo něj jede nesmírně pohodlně. Motor má jenom 11 poníků, a tak dostat motorku na zadní vyžaduje trochu cvičení ve vidlicích za podpory spojky a plynu, ale není to nereálné, stejně jako stoppie, ke kterému pomůže přední dvoupístek. Je to ten samý dvoupístek, který Suzuki používá na kroskách, tak proč ne. Kluci v Milovicích ukázali, že to jde, takže je to jen o cviku.
A tajemství perfektní poslušnosti i na vodě? Opravdu pneumatiky. Drží jak na suchu, tak na mokru a upřímně, na vodě je s motorkou mnohem větší zábava a na základy driftu to vůbec není špatný. Přední kolo na vodě drží a zadní lehce utrhnete, aniž abyste přišli o většinu vzorku na gumě. Prostě FUN.
Nezkazí žádnou ptákovinu
Trošku jsem se tu rozvášnil, ale bylo proč. Cenovka 72 990 Kč je nastavena hodně přátelsky, a tak mi nezbylo než malé Suzuki popřát hodně štěstí k dalšímu vzestupu, protože se jedná o kvalitní motorku, která nezkazí žádnou ptákovinu ani výlet.