GT pohledem Jardy Šímy

Jardo, s takovým výletem jsi asi nepočítal, že? Nebo alespoň ne s tím, že tvým parťákem na cestě bude zrovna CFMOTO?
Plán vyrazit na delší cestu byl dlouhodobý, ale že to bude na značce CFMOTO, jsem si nepomyslel ještě ani v červnu. Jakmile jsem ale začal s touhle pro mě novou značkou koketovat, přemýšlel jsem, zda se s některým z jejích modelů na takovou delší cestu nevydat. Těch pár kilometrů na Jadran s eMTéčkem jsem bral jako oboustrannou oťukávačku a jsem moc rád, že se vedení společnosti Journeyman nezaleklo mého návrhu vyrazit do špičky Itálie, tedy nejjižnějšího bodu jednoho z mála míst, kam se letos dalo vyrazit. Krátce na to jsem zmínil ještě své nevyřízené účty s Maltou a plán cesty byl na světě. Model GT, který jsem už v červenci prohnal cestou na Slovensko, se mi pro tu příležitost jevil jako nejvhodnější.

Jak jsi motorku na cestu vybíral? Bylo hned jasno, že pojedeš na GT, nebo jsi uvažoval třeba o naháči, nebo MT?

Před tímto rozhodnutím jsem měl už vyzkoušené všechny tři velké modely značky CFMOTO. Tedy i čtvrtý, kterým je třístovka NK. S tou jsem si po Čechách odjel svoji soukromou čtyřiadvacetiho- dinovku. S modelem MT jsem za sebou měl už cestu po Chorvatsku (2275 km), naháč 650NK nepřipadal v úvahu, takže jediná správná volba bylo GT, aby se potvrdilo to označení Grand Turismo, neboli velké cestování.

Jak jsi GT na cestu připravoval, dostalo nějaké doplňky, nebo jsi jen „nasedl a jel”?

Kromě standardních postranních kufrů jsem nechal namontovat zadní plotnu, na kterou jsem upevnil nepromokavou tašku Givi a od stejné italské značky jsem pomocí nádržového „O“ kroužku přichytil ještě tankruksak. No a pak už jen plnou nádrž a vzhůru za dobrodružstvím...

Cíl byl jasný, nebo spontánní?

Malta byla posledním evropským státem, jehož dosažení mi dlouho unikalo. Naposledy jsem se na Maltu chystal v roce 2011, ale jelikož krátce před tím se mi při doprovodu dakarské rallye podařilo manželce Lence zlomit v Argentině desátý obratel, tak jsme pro její bolest zad skončili u Neapole a návštěvu malého ostrova jsme vyměnili za ostrov ještě menší. Náhradní plán se vydařil a dodnes máme na ostrov Capri parádní vzpomínky, jen těch kilometrů tam padlo setsakramentsky málo. To se mělo tentokrát změnit.

Snad žádného motorkáře dálnice moc nebaví, jakými silnicemi jsi jel? Normálně mě tedy dálnice také nezajímají, ale pro dosažení vzdáleného místa je třeba je někdy také využít, což byl i případ této cesty na Maltu. Koneckonců právě proto jsem si model GT vybral. Na dalekou cestu, která povede částečně po dálnici a většinou po kvalitních cestách, to bylo nejrozumnější řešení. A také už jsem věděl, že těch pár kilometrů po nezpevněných cestách, které jsem nucen použít většinou večer při hledání noclehu mimo civilizaci, „gétéčko“ také hravě zvládne. Takže Německo po dálnici, to samé Rakousko, kde jsem obětoval těch pár euro za dálniční známku, a Itálie pěkně mimo placené dálnice. Kdo projížděl střední Itálii, tak ví, že je tu docela slušná síť neplacených dálnic, no a na Maltě to bylo „jen“ 500 km včetně ostrova Gozo, takže pomalou jízdou jsem zde zvládal i endurové sekce, nutné k návštěvě některých pláží či opuštěných míst.

Jaká je Malta pro motorkáře?

Ač se to na mapě nemusí zdát, je Malta velký ostrov, a pokud (což beru jako samozřejmost) navštívíte i ostrov Gozo, tak se tam dá hodně najezdit a ještě více vidět. Člověk se samozřejmě musí přeorientovat na jízdu vlevo, která zde zůstala z období, kdy Malta patřila britské koruně. Ale po turistické stránce zde jeden neví, co dřív. Malta má bohatou historii a Gozo, to je zase čirá příroda. Navíc, pro mě byla Malta posledním místem, které mi už léta chybělo k dosazení všech evropských státu. Projetí celé Itálie, včetně Sicílie a 10 dní strávených na Maltě (celkem bezmála 6 000 km) tak zůstane v mé mysli navždy spojených s modelem CFMOTO 650GT, které si vedlo podle očekávání, tedy znamenitě.

CFMOTO 650GT je novinkou roku 2020, spousta lidí proto pořád čeká na odpověď, jaká vlastně je?
Nutno poznamenat, že ve chvíli rozhodnutí jsem měl na dvou strojích CFMOTO 650GT najeto celkem 3060 km po Čechách a Slovensku, takže jsem dobře věděl, do čeho jdu. Ověřit jsem tedy mohl „gétéčko“ jen kilometrovou náloží, velkými denními nájezdy a vysokou teplotou, která některé dny na Maltě šplhala vysoko nad 40 °C. 650GT je pohodlný cestovní stroj dosahující úctyhodné maximální rychlosti, umožňující se přesouvat trvalou rychlostí klidně i kolem 150 km/h, navíc při velice příznivé spotřebě benzínu. Ta nakonec při těch bezmála 6 000 km na Maltu a zpět, kdy se kola „gétéčka“ dotkla sedmi zemí, činila úžasných 4,2 l/100 km. Faktem je, že jsem se většinou kochal, ale oproti tomu jsem se na dálnici neflákal a někde čekalo motocykl i 18% stoupání. To vše bez jediného „škytnutí“ motoru, bez jediného zaváhání na reakci plynu, s naprostým minimem ojetí pneumatik a brzdových destiček, a také bez znatelného úbytku oleje, do jehož servisního intervalu (6 000 km) jsem se akorát vešel. V „GéTéčko“, stejně ale jako v ostatní modely CFMOTO, mám proto plnou důvěru a hned bych se s některým z nich vydal na další cestu.

Je něco, co ti na motorce vyloženě nesedělo a upravil bys to?
Zde musím předeslat, že jsem typ řidiče, který se motorkám přizpůsobuje. Nehraju si na nějaké snížení či změkčení sedla, zvednutí řídítek, či tak podobně. Navíc GT je motorka, která má všechno tam, kde to má byt, takže stačí sednout a jet. Aspoň u mě to tak bylo.

Všudypřítomným tématem je koronavirus, komplikoval ti cestu?
Přímo problémy bych to nenazval, ale jasně, že cestu poznamenala určitá omezení. V Itálii a na Maltě samozřejmě roušky v obchodech a na benzinkách, měření teploty při vstupu na trajekty a nejodvážnější rozhodnutí padlo na zpáteční cestě, kdy jsem chtěl z Itálie přejet do Rakouska přes Slovinsko, kde hrozilo podle médií všechno možné od nevpuštění přes testy až snad po karanténu. Skutečnost však byla naprosto odlišná. Na slovinské celnici ani noha, člověk mohl jezdit sem a tam a při vstupu do Rakouska zajímalo rakouské celníky pouze to, zda nejedu z Chorvatska. Ani teplotu neměřili.