Baví mě poznávat nové okruhy, učit se nové zatáčky a hledat brzdné body, ale tentokrát se přiznám, že celou cestu do Oscherslebenu jsem si říkal, jestli to vůbec bude stát za to. Před odjezdem jsem totiž nevydržel a pokoukal nějaké on-boardy a nepřišlo mi to vysloveně jako terno. Ale jak to tak bývá, když se člověk netěší...
Skutečná aréna
První opravdové nadšení ve mně vyvolala procházka nad okruhem, začínající překonáním bytelného mostu rovnou nad cílovkou. Tohle je prostě aréna, dokonalá divácká zóna, odkud vidíte z výšky několika metrů téměř na celou trať. Všude jen nízké ploty, které vám nebrání ve výhledu, non-stop přístupné zastřešené tribuny, sem bych se s radostí vydal na velké závody, které se tu jezdí (IDM, vytrvalostní podniky, DTM, atd.). A vlastně ani trať naživo nevypadá vůbec zle. Je to sice klasický stadion, ale překvapil mě lehce zvlněný terén, klopení většiny zatáček a už se nemůžu dočkat rána, až budu mít za sebou prvních pár kol na své Suzuki GSX-R600 K5, která akorát před odjezdem dostala konečně po více než dvou závodních sezonách nový řetěz, zlatou Čezetu 520 SDZ.
S elitou na trati
Agentura Prospeed tuto akci pořádá jako závodní víkend, a tak po pátečních trénincích a kvalifikacích, které pokračují do soboty, následuje závod na sedm ostrých kol pro kategorie Powerbike, Speedbike, Sportbike a také Best of Rest, a v neděli se pak po třech tréninkových rundách závodí opět, a to nejprve ve dvou závodech GP 1 a 2 (Powerbike a spojený závod Speedbike a Sportbike) na 14 kol a po dalším tréninku se pak jede závěrečný dvouhodinový endurance. Slušná porce zábavy i pěkný záhul. A těch diváků, co se přišlo podívat... V tomhle je Německo bezkonkurenční.
A jaký byl nakonec závodní víkend? To se dočtete v
ČMN č.15, ve čtvrtek 25. července 2013.
Video